Články Jakuba Hučína

Idoly potřebují i dospělí

Nakolik jsou pro mladého člověka důležité či potřebné idoly? Nakolik je pro něj takový idol v dnešní době identifikačním vzorem a nakolik jen módní záležitostí, aby byl v kolektivu "in"?

Idoly mají z psychologického hlediska několik funkcí: pomáhají člověku nacházet orientaci, aktivizují ho, dodávají jistotu, jsou zrcadlem jeho hodnot. Idoly zároveň vždy zjednodušují realitu, jsou projekčním plátnem přání, která nejsme schopni uskutečnit, a katapultují člověka do světa přání, do světa neskutečna. Vytvářet si idoly je přirozené, zvláště pro dospívající, kteří hledají svoji vlastní identitu, snaží se zorientovat v dospělém světě a vybírají si své životní hodnoty. Zdá se ale, že podobný problém s identitou a s hodnotami má v současném komplikovaném světě i řada dospělých lidí. Proto se v současné době také setkáváme s tak velkým vlivem módních trendů a reklamy, což není nic jiného, než snaha napodobit představovaný ideál. Proto se vůbec nedivím tomu, že na koncerty Madonny jezdí i tolik dospělých lidí. Čím více se budou i dospělí cítit v tom všem, čím nás současná společnost zahrnuje, ztraceni, čím víc budou prožívat nemožnost uskutečnit svá hluboce lidská přání (nemám na mysli neustále nové a nové věci, nebo luxusní dovolené, ale stabilní vztahy a pocit životní spokojenosti a smysluplnosti), tím větší budou mít potřebu utíkat z reálného světa do světa idolů, které jim dají alespoň na chvíli zakusit, „jaké by to bylo, kdyby to bylo skutečné“. Jediná potíž je v tom, že to skutečné není. Možná že tady lze vidět i biblickou paralelu – idoly jsou něco, co ve skutečnosti vlastně neexistuje, je to jen líbivý a neskutečný obrázek.

Jak se díváte na takové kontroverzní idoly jakými je např. Madonna či Michael Jackson? Má vůbec cenu, aby rodiče dětem podobné idoly rozmlouvali nebo jimi byli zneklidněni?

Popové idoly jako je Madonna nebo Michael Jackson k dnešní době patří, nelze je zrušit nějakými zákazy. Nejsou sami, patří k nim i všechny možné hvězdy a hvězdičky zpívající o lásce, o zklamání, o přání nebýt sami a tak dále (všimněte si, že témata k popovým písním jsou velice omezená). Zakazovat tyto idoly určitě nemá smysl, to by bylo jako zbavovat oslabeného člověka opory. Spíš jde o to hledat a nabízet kvalitnější a reálnější opory. To platí samozřejmě v první řadě o jistotě v rodinných vztazích. Čím si bude mladý člověk nebo člověk obecně ve svém životě jistější, tím méně bude hledat idoly a tím lépe bude schopen žít v reálném, složitém a často i bolavém světě.

Jakub Hučín